Proč a jak v březnu do Chorvatska?

Chorvatsko si většina z nás spojuje s prázdninami, dovolenou, mořem. Čtveřice našich žáků se dvěma pedagogy měla možnost poznat tuto zemi jindy a jinak: od 26. 3. do 1. 4. jsme byli v městečku Oroslavje nedaleko Záhřebu na projektovém setkání C1 projektu IP & IE / Inovative Production & Integrative Education mezinárodního programu ERASMUS+.

V tomto tříletém projektu pracujeme společně s žáky a učiteli technických škol z bavorského Weidenu, polské Bielawy, slovenské Spišské Nové Vsi, slovinské Škofja Loky a chorvatského Oroslavje na rozšíření teoretických znalostí i praktických dovedností z oblasti Průmysl 4.0.

Oroslavje je malé městečko, asi 10x menší než Tábor, ale to nijak neubralo na pohostinnosti a výborné připravenosti tamní školy. Po slavnostním zahájení byli žáci rozlosováni do 7 mezinárodních týmů. A začala vlastní práce: tohle první setkání bylo více teoretické, žáci sobě i ostatním objasňovali, co znamenají pojmy 4. průmyslová revoluce, bionika, jak se využívají nové informace a práce s daty v průmyslu, zdravotnictví, běžném životě, co přinášejí a jaké jsou různé metody 3D tisku. Příště už se začne s praktickým modelováním a vlastním 3D tiskem.

Každé dopoledne jsme věnovali projektové práci, odpoledne kulturním a sportovním aktivitám a poznávání chorvatského Zagorje. Navštívili jsme poutní místo Marijská Bistrička, kde jsme si připomněli společné evropské kulturní tradice, v Krapinských Toplicích jsme řádili v akvaparku (odvážlivci absolvovali rychlokurz hloubkového potápění). V Krapině jsme se podívali do jeskyně, kde žili neandertálci, dnes je tam moderní interaktivní expozice o vzniku a vývoji života na Zemi. Celý den jsme strávili v Záhřebu: kromě turistické prohlídky nás nadchla návštěva firmy Rimac, zajímavé bylo i Technické muzeum Nikoly Tesly. To vše za slunečného počasí s téměř letními teplotami.

Mezinárodní byla i cesta do Oroslavje a zpět: německý, polský a český tým se setkaly u naší školy a společně se vydaly autobusem do Brna, kam mezitím přijel slovenský tým a přistoupil k nám. V této sestavě jsme dorazili do Chorvatska. Na výlety během týdenního pobytu s námi jezdili ještě Slovinci, takže jsme náš dopravní prostředek nazvali Bus Erasmus Plus. Jen domácí se přepravovali vlastním mikrobusem. A zatímco při cestě tam se jednotlivé týmy držely pospolu, během pobytu a na zpáteční cestě jsme tvořili tým jediný – mezinárodní.

Co k tomu dodávají účastníci?

"Nejvíce legrace jsem si užil při potápění s přístrojem. Musel jsem s klukama nejdřív zaizolovat svoji zasádrovanou ruku, aby se mi nerozmočila. Velkou zkušenost jsem získal při prohlídce firmy Rimac, kde jsme viděli výrobu nejrychlejších elektromobilů na světě a také výrobu karosérií z karbonových kompozitů a spojování elektrobaterií,"  shrnuje své zážitky Vašek Pasák.

"Hlavní přínos celého projektu vidím v seznámení s lidmi z jiných zemí a poznání Chorvatska z jiné perspektivy než jako země plné Čechů na pláži, ale jako země plné památek a dalších zajímavých míst, " doplňuje Tomáš Landa.

Komu je líto, že tohle taky nezažil, má šanci: příští projektové setkání začíná 15.září 2017 u nás v Táboře. Hledáme jak zájemce o odbornou práci, tak dobrovolníky, kteří pomohou s přípravou a zajištěním doprovodného kulturního nebo sportovního programu. A za odměnu je vezmeme třeba do Bielawy nebo Spišské Nové Vsi nebo…

Text a foto L. Trávníčková, J. Dvořák, T. Landa, V. Pasák a další účastníci