Nejen Sisi, Bonaparte a Gorbačov

I třídy 2Lb a 3Lb měly možnost obdivovat Pasov - město na jihovýchodě Bavorska na hranicích s Rakouskem, místo, kde byl sepsán středověký hrdinský epos – Píseň o Nibelunzích.

30. listopadu se vypravily dvě třídy lycea za poznáním, aby navštívily nejen vánoční trhy, ale poznaly i krásy historického města a v neposlední řadě vyzkoušely své jazykové znalosti mezi místními.

Cesta autobusem utíkala rychle, zpestřila nám ji paní průvodkyně, která nás chtěla seznámit se všemi známými i neznámými vánočními zvyky – dárky nosí Christkind, nebo Weihnachtsmann, který má dlouhý plášť s kapucí, zrzavé vlasy a vousy, cestuje na divokém větru; v kuchyni pečená husa s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou, jablečný závin, štola anebo perníkové koláčky…

Počasí nám přálo – mrzlo a svítilo sluníčko – ideální k menší procházce. Nejprve jsme navštívili pasovský cíp, soutok tří řek – Dunaje, Innu, Ilzu, u kterého má každý pocit, že Inn je mohutnější a hlubší než Dunaj, ale opak je pravdou. Nábřežím a mostem přes Inn jsme se vydali na menší výšlap. Čekalo nás 321 schodů k poutnímu místu a klášteru Mariahilf. Schody nám daly zabrat (hlavně mně a paní průvodkyni), ale ten výhled na celé údolí stál za to.

Zpátky jsme se dostali vánočně zdobenými uličkami k historickému centru, k náměstí Domplatz. Prohlédli si „Pasovského blba“ – Passauer Tölpel, hlavu na hradbě, o které se moc neví. Možná byla součástí chámového patrona, nebo se jedná o kamennou konzoli ze štítu dómu, která se zřítila nebo byla poškozena požárem. Zkrátka velmi oblíbené místo k srazu dnešní mládeže. V barokním Dómu sv. Štěpána jsme shlédli největší chrámové varhany na světě (více než 17 tisíc píšťal), ten pohled je opravdu úchvatný.

V uličce Höllgasse nabízeli své umělecké řemeslné výrobky sami umělci. Christkindlmarkt nám nabídl koupit si něco k pití Glühwein, něco k snědku Currywurst, Bratwurst, nebo ručně dělané vánoční ozdobičky, betlémy – Weihnachtspyramide, Räuchermännchen, Nussknacker a jiné výrobky.

Ušlapaní a zdravě unavení jsme přivítali autobus a vyrazili domů. Jak řekla paní průvodkyně, hezčí počasí jsme si přát nemohli. Za mne – ani pohodovější studenty ne. 

(sek)
(foto: Jana Sekalová)