Po pražských stavbách s Hochtief CZ

Stavaři SPŠ Tábor vyrazili do Prahy. Stalo se tak na pozvání stavební společnosti Hochtief a nabídka to nebyla ledajaká. Čekala je prohlídka výstavby podzemního kolektoru u Hlávkova mostu a poté přesun na právě probíhající rekonstrukci Negrelliho viaduktu.

Kolektor Hlávkův most

Vybudováním podzemního kolektoru dojde k přeložení všech inženýrských sítí, doposud vedených v tělese Hlávkova mostu. Kolektor je ražen v hloubce 28 – 37 m, převážně ve složitých a značně proměnlivých geotechnických podmínkách, se zvýšeným přítokem podzemní vody do díla a za použití trhacích prací.  Hlavní trasa kolektoru o délce cca 400 m je vedena souběžně s Hlávkovým mostem. Vzhledem k dispozičnímu uspořádání sítí je navržena minimální užitná šířka základního profilu hlavní kolektorové trasy 3 x 4,6 m. Na trase jsou umístěny 4 kolektorové šachty a jedna technická komora. Technický návrh ražby kolektoru je řešen s využitím „živého modelu“ geo monitoringu, který vychází z principu observační metody, což je nová rakouská metoda ražby tunelů, postavená na neustálém sledování navrženého konstrukčního řešení a průběžném vyhodnocování nežádoucích projevů například ve složitých geologických podmínkách nebo u komplikovaných profilů tunelu.

Negrelliho viadukt

Kdyby nebylo Karlova mostu, byl by Negrelliho viadukt nejstarším mostem v Praze. Jedno prvenství mu ale přeci jen patří – jde o první pražský železniční most přes Vltavu. Na jeho stavbě se v letech 1845-1849 podílelo až 3 000 českých, německých i italských dělníků. Sám Alois Negrelli, jenž byl pověřen stavbou dráhy z Vídně do Prahy a do Děčína, pocházel z jižních Tyrol. Se svými 1 120 metry délky neměl viadukt v Evropě přes půl století konkurenci. Tvoří jej 87 oblouků, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových (nad řekou). Za plného provozu přečkal povodně v letech 1865, 1890 i 2002. Navržen byl totiž na základě čerstvých zkušeností s povodní v roce 1845. Most je v provozu již více než 160 let a to bez zásadních rekonstrukcí. Důvodem té současné je téměř havarijní stav mostní konstrukce, nevyhovující stav železničního svršku a zastaralost sdělovacího, zabezpečovacího a silnoproudého zařízení i trakčního vedení.

(gam / s využitím podkladů Hochtief CZ)
(foto: Hochtief CZ)